hry Jutsu Rustler pokusy vrátit nás k chaotickému šílenství shora dolů raných her GTA v „historicky nepřesném“ středověkém dovádění, které má pár dobrých nápadů a spoustu potenciálu ve výběru prostředí, ale pak drtivou většinu z toho promrhá nevýrazným mise, neohrabané ovládání a záchodový humor.
Myšlenka přenést chaos klasiky Grand Theft Auto k tomu vysoce neuctivý starý svět nastavení je určitě něco, co nás nadchlo hrát Rustler, když jsme o něm poprvé slyšeli. Pohupovat se po středověkých městech na našem věrném oře, pouštět se do nejrůznějších neplechů a pak se řítit komediálními červenomodrými policejními koňmi, kteří se pokoušejí ukončit naše řádění, je něco, s čím jsme se zoufale chtěli dostat. V praxi je to však všechno velkým zklamáním.
Rustler vypráví příběh dvou kamarádů, Guye a Buddyho, nešikovných lidí, kteří vymysleli plán, jak zfalšovat nějaké průkazy, aby se mohli zúčastnit velkého turnaje, nejlépe toffů, kteří tam vládnou úkrytu, a vzlétnout s bohatstvím a spravedlivé panny k lepšímu životu někde v novém. Je to dostatečně slušná vypravěčská domýšlivost, která má víc než dost na to, aby poháněla povídku zde, ale selhává na základní úrovni, protože Guy a Buddy jsou okamžitě velmi nepodobné postavy, řádní darebáci, kteří nikdy neprojeví žádné kouzlo. Místo toho se zdá, že všichni tihle absolutní kluci chtějí celý den pít, házet nadávky a vraždit.
Humor je zde směsí vtipů o prdění a říhání – je tu dokonce tlačítko na prd a říhnutí – sprostá mluva namazaná na stěnách, vtipy o obézních maminkách, tráva, chlast a další zvuky prd. Abychom byli spravedliví, do směsi se hodí jedno nebo dvě Monty Pythonovy přikývnutí, ale nečekaná radost z nich je téměř okamžitě přehlušena mořem dětských, brutálních, mozkomorských nesmyslů. Zkrátka tu prostě není žádná ta chytrost ve vyprávění nebo humoru, kterou u nás v Rockstar jointu najdete a trávit čas s hlavními hrdiny nebo starat se o jejich osudy je pořádná fuška.
Ale počkej, tohle je znamenalo být drsnou hrou pro dospělé, chápeme to. Guy a Buddy jsou znamenalo být nepravděpodobně hrubý; jsou to středověcí šílenci. Dost spravedlivé a pravděpodobně bychom mohli nechat ty příšerné charakteristiky a chabé pokusy o humor uklouznout, nebýt toho, že je zde mnohem více problémů na čistě technické úrovni, které vytvářejí obecně nepříjemný zážitek, který působí jako na většině front vynakládá minimální úsilí.
Ovládat svou postavu, ať už jdeš pěšky nebo na koni – ale především na koni – je opravdu šmrncovní. Strávili jsme spoustu času během kampaně uvíznutím na jednoduchých kouscích scenérie, neschopni otáčet svým ořem a v důsledku toho ho museli opustit. Zjednodušující boj je také velmi dobrý. Někdy budete krájet a krájet davem útočníků, jindy jeden zásah nepřátelskou zbraní způsobí okamžitou smrt.
To se pak promítá do frustrujícího kontrolního bodu mise, který vás velmi často vrátí zpět na začátek úrovně a přinutí vás, abyste celou věc udělali znovu, když zemřete. V Rustleru bylo několik fází, kdy jsme museli stejnou misi hrát několikrát, protože jsme se prostě nemohli dostat z bojové sekvence živí; ne proto, že by to bylo těžké nebo náročné, ale proto, že to bylo nemotorné, neohrabané.
Tyto bojové problémy se také zhoršují, když se hra hraje v přenosném režimu. Rustlerova akce shora dolů by se měla perfektně hodit pro Switch, ale v praxi je často obtížné rozeznat, co se děje během šrotu při hraní v handheldu, protože je všechno malé. Neustálé problémy s frameratem při pronásledování spoustou nepřátel nebo vyžívání se v pořádně velkém boji k problému dále přispívají. Ne, že by se zde odehrávalo mnoho velkých bojů, protože akce ve hře Rustler je po většinu své doby dost pokulhávající – opakující se krátká setkání proti stejným nepřátelům do nevolnosti.
Hledaný systém, který by měl být rovnou kopií z GTA, je taky nepořádek. Svou požadovanou úroveň můžete snížit tím, že budete při útěku trhat plakáty ze zdí, což je akt, který vyžaduje, abyste během honiček sesedli z koně, ale tyto plakáty nejsou vyznačeny na mapě hry, takže budete muset jezdit v kruzích, dokud najdeš jednu. Můžete také použít jednu z herních lakoven, skočit dovnitř a nechat si svého koně přestříkat, ale ve hře jsou jen dvě, takže se stává velmi opakovaným případem jízdy pokaždé na přesně stejné místo.
Umělá inteligence nepřítele je hloupá jako kámen, koně, kteří vás pronásledují, vás velmi často doženou a pak se o vás neškodně třou, odmítají útočit, točí se v kruzích a uvíznou na scenérii. Je také veselé sledovat, jak se skrumáž stráží okamžitě odpoutá od boje s vámi, jakmile strhnete ze zdi plakát. Zde si nemusíte dělat starosti s kužely vidění, je to jednoduchý nekvalitní vypínač, který říká AI, aby to vzdala a odešla.
Postup v pětihodinové kampani je také uměle prodlužován tím, že hra omezuje hlavní příběhové questy, nechá vás udělat jeden a pak vás nutí hrát určité množství nevýrazných vedlejších misí, než se na vaší mapě objeví další kritická fáze pro příběh. Vedlejší aktivity jsou také drsné, přímočaré kopie věcí, které najdete ve staré škole GTA, pojíždění lidí kolem, dostávání se do bojů, závodění a tak dále, ale to vše je zde brzděno těmi nekvalitními ovládacími prvky. Jen mě nebaví se bavit.
Tady bychom mohli pokračovat dál a dál. Příběh je nudný a nesouvislý, hra během našeho hraní několikrát spadla zpět na Switch, odemykatelné dovednosti vám neposkytnou žádné nové pohyby, takže akce zůstává stejná od začátku do konce, je příliš drahá na to, co je…
V Rustleru je několik dobrých nápadů. Milujeme prostředí. Milujeme beatboxerské bardy, které můžete plácnout do změny jejich melodií. Svět sám o sobě je dost hezký. Sem tam jsou nějaké zábavné odkazy na popkulturu a slibují některé turnaje v pozdních hrách. Existuje však příliš mnoho problémů, které to všechno tíží. Nakonec mi to připadá jako klasická promarněná příležitost – úhledný koncept zabalený do základní, krátké, neohrabané hry, která se nikdy nepovznese nad velmi, velmi průměr a je pak tažena dále dolů kvůli problémům s výkonem. Je to velký krok zpět od 20 let starých her, které se snaží napodobit, her, které jsou dostupné za zlomek ceny a nabízejí mnohem více zábavy.
Proč investovat do čističky vzduchu?
Rustler se nás pokouší vrátit ke klasické akci GTA shora dolů v úhledném středověkém prostředí, ale špatný výkon, chatrné ovládání, slabý humor a nudná krátká kampaň mu brání v dosažení svého potenciálu. Jsou zde záblesky dobrých věcí, pár zábavných popkulturních odkazů, tito beatboxoví bardi a dobře vypadající svět, ve kterém se dá dupat, ale hra pod ním je tak ohromující a neinspirovaná a nakonec to všechno působí jako velký krok zpět od jeho nejviditelnějších inspirací.
